Ostře sledovaná schůzka Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku v Bílém domě skončila fiaskem. Musela. Donald Trump chce spolu s Vladimirem Putinem donutit ukrajinskou hlavu státu k zásadnímu ústupu a přijetí „míru“, který ve skutečnosti žádným mírem není. Trump hodlá z větší části vycházet z istanbulského plánu z roku 2022, což znamená, že americký prezident se jasně postavil na stranu ukrajinského nepřítele, tedy Ruska. Ukrajinu chce jako byznysmen zobchodovat, ale její kapitulací.
Byla to předem domluvená past, možná bychom měli říct intrika proti prezidentovi státu, který čelí již tři roky bezprecedentní invazi. Zelenskyj měl s Trumpem původně jednat o smlouvě týkající se těžby nerostů na Ukrajině, ale konverzace se zvrhla v prudkou hádku. Komunikace Trumpa a jeho viceprezidenta J. D. Vance vůbec neodpovídala standardní komunikaci se zahraniční hlavou státu, který bojuje o holou existenci, spíše připomínala rozhovor mistra a zlobivého učedníka, jenž musí vždy pána poslouchat a všechno poslušně odkývat. Trump navíc říkal úplné nesmysly, že například stojí na obou stranách, přitom ve válce můžete být neutrální, nebo stát jen na jedné straně sporu, pokud ovšem nejste školený špion, který pracuje zrovna pro oba tábory.
Hanebný americko-ruský plán
Z Trumpovy komunikace vůči Zelenskému bylo jasně patrné, o co americkému prezidentovi ve skutečnosti jde. Totiž dotlačit soustředěným a současně nevybíravým nátlakem Zelenského k přijetí americko-ruského plánu, který není žádným mírem, ale kapitulací suverénního státu. Alternativně chce vládce Bílého domu dosáhnout odstoupení ukrajinského prezidenta z funkce, což už mohlo být předjednáno v Kremlu, a domluvit se s jeho povolným nástupcem.
Trumpův poradce Steve Witkoff ostatně již naznačil, že hodlá z větší míry vycházet z istanbulského plánu z března 2022. Ten nařizoval Ukrajině výrazné omezení ozbrojených sil či by nesměla nikdy vstoupit do NATO. Obsahoval i další ponižující opatření. Dohoda z Istanbulu tak není v žádném případě mír, který by zajišťoval napadené zemi kontinuitu suverenity a nezávislosti. Ukrajina by tak reálně ztratila atributy svobodného státu.
Žádné bezpečnostní záruky, říká rezolutně Trump
Na celé situaci je možná nejhorší, že Trump odmítá poskytnout napadené zemi bezpečnostní záruky, to má prý udělat Evropa. Jenomže záruky vždy poskytovaly právě velmoci, jež mají na mezinárodním poli na to sílu. Hlavním problémem však je, že Trump se spojil s nepřítelem, Ruskem, a to Evropa rozhodně nečekala. Musí se tedy nové situaci rychle a flexibilně přizpůsobit.
Pokud by byl přijat americko-ruský plán, hrozily by v budoucnu další vojenské vpády na Ukrajinu pod malichernými či rovnou vyfabrikovanými záminkami. Ukrajina by se ocitla v nezáviděníhodné situaci druhé republiky, kde okleštěný československý stát byl vydán na milost a nemilost nacistickému Německu, které mu mohlo kdykoliv zasadit smrtelnou ránu. To se skutečně stalo 15. 3. 1939. A přesně na to Putin také čeká.
Plán, který je nebezpečný i pro Evropu
Takové řešení rozhodně není v zájmu Evropy, tím méně pro Českou republiku a další státy, které mají negativní historické zkušenosti s Ruskem, respektive Sovětským svazem. Je na Evropě, aby nyní více než kdy jindy zněla jednotným hlasem, byla akceschopná a posílila postupně vlastní obranyschopnost. A také jasně sdělila Ukrajině, že za ní stále stojí a že jí bude i nadále vojensky podporovat. Jiná možnost není, pokud nechceme dopustit další nežádoucí postup Ruska do nitra starého kontinentu. Evropa navíc musí nejméně čtyři roky počítat s tím, že v Bílém domě sedí nepředvídatelný sebestředný byznysmen, který nedělá politiku, ale obchoduje se vším, s lidmi i státy, a přitom tak nějak zapomněl na základní americký étos svobody.
Licence fotografie/obrázku: CC BY-SA 2.0 DonkeyHotey